Pandemické obdobie, pracovné či iné povinnosti. Najvyšší predstavitelia ÚFTS a ÚČFT sa po dlhšom čase opäť stretli za jedným stolom, čo sa podarilo zrealizovať na augustovom podujatí Stretnutie jubilantov, kde únia oceňovala oslavujúcich trénerov z radov svojich členov.
Túto vynikajúcu príležitosť sme využili tiež na to, aby sme oboch predstaviteľov (Verner Lička prezident ÚČFT, Ladislav Valášek, viceprezident ÚČFT) vyspovedali v rozhovorte.
Ako hodnotíte atmosféru a účel podujatia Stretnutie jubilantov?
V.L.: Jenom velmi pozitivně, protože práce trenérů stojí také na setkávání generací, připomínání osobností, projevování respektu a úcty. Záslužná a velmi důležitá aktivita ÚFTS.
L.V.: Ano, jenom pozitivně. Ocenění jubilantů je výrazem úrovně našich vztahů nejen k předchozím generacím, ale také jde o důležitou inspiraci pro ty generace současné a příští.
Čo pre vás znamenalo stretnutie nielen s členmi ÚFTS, ale aj s jej najvyššími predstaviteľmi po dlhšom čase?
V.L.: Připomenutí významu propojení historie a současnosti, naslouchání trenérů z odlišného prostředí o jejich práci, problémech a nutností odlišných řešení.
L.V.: Ukázku toho, že máme nejen společnou historii, na kterou rádi vzpomínáme, ale také příležitosti k vzájemné spolupráci jak v rámci dvoustranných vztahů, tak v rámci širší mezinárodní kooperace, např. v AEFCA.
Ako ste sa cítili počas podujatia Stretnutie jubilantov?
V.L.: Skvěle, uvolněně! Atmosféra setkání všechny pohltila a neměli jsme prostor na jiné, každodenní myšlenky spojené s pracovními povinnostmi a problémy.
L.V.: Přesně tak! Ale i v takto přátelské a slavnostní atsmoféře byl prostor jak pro neformální společenskou debatu, tak i pro pracovní diskuse na aktuální témata v trenérské a manažerské práci.
Organizujete aj u vás podobnú akciu akou je Stretnutie jubilantov?
V.L.: Všeobecně těmto společenským záležitostem není věnován dostatek času a pozornosti, otázkou je taky jak a kdy je realizovat.
L.V.: Vždy je to otázku času a peněz, ale především také dobré vůle jak tyto doprovodné společenské akce využívat nejen z etických, ale i profesních hledisek. K tomu se hodí nejen menší komorní akce, jaké děláme v Česku, ale i ty větší, jako bylo toto setkání v Trenčíně.
Viete nám priblížiť problémy, ktoré najviac trápia českú úniu trénerov?
V.L.: Obě unie, UČFT a ÚFTS trápí postavení trenérů ve fotbalovém prostředí a postavení fotbalu ve společnosti.
L.V.: Naše unie trenérů jsou součásti soudobého fotbalu, který v Česku a na Slovensku trápí podobné problémy a musí čelit podobným výzvám. Úsilí o vlastní zlepšování a o lepší pozitivní prezentaci řešení úkolů je základem pro aktivní činnost uvnitř i vně unie trenérů, tedy i v mezinárodní komunikaci a kooperaci.
Už ste to trochu načrtli v predošlej odpovedi. Myslíte si teda, že máme spoločné problémy, na ktoré môžeme hľadať spoločnou cestou riešenia?
V.L.: V podstatě se dá říci, že všechny problémy jsou společné, jen přístup a jejich řešení vyžaduje odlišnosti.
L.V.: Důležité jsou principy, standardy a kriteria, které jsou úspěšné v top fotbale. Musíme se učit od nejlepších a nespokojit se jen s kritikou nedostaků nebo nepodléhat sklonům ke zveličování našich dílčích úspěchů. Návštěvnost na ligových stadionech je v Česku a zvláště nyní na Slovensku alarmující. I trenéři na všech úrovních musí vnímat, že bez diváků se fotbal nebude rozvíjet, natož prosperovat.
Čo by ste odporučili na zlepšenie postavenia trénera v slovenskom futbale na základe vašich skúseností?
V.L.: Sjednocení trenérů, kde naprosto nezáleží na klubové příslušnosti, odlišností názorů, specializaci oborů, věkových kategorií, výkonnostní či profesionální fotbal. Je pouze jeden tréner, jedna únie, jeden fobal!
L.V.: V této těžké době je takové profesní a lidské spojenectví zvláště významné. Ale nespadne tzv. z nebe. Každý svým dílem může a musí přispět. Přes obvyklou klubovou či profesní realitu existuje mnoho témat a úkolů, kde trenéři mohou pozitivně ovlivnit nejen činnost Unie, ale i její vztahy s okolím v tuzemském i mezinárodním měřítku. Každý úspěch má multiplikační efekty a ty je třeba více a konstruktivněji využívat k růstu a rozvoji celého fotbalu, nejen trenérského řemesla.
Na záver pohľad na postavenie trénera vo vašom futbalovom hnutí. Ako by ste ho opísali?
V.L.: Postavení trenérů neodpovídá jejich významu, vlivu a důležitosti na výchovu člověka, na mentální a sportovní rozvoj společnosti.
L.V.: Ke zlepšení tohoto stavu však musí přispět nejen samotní trenéři a Unie trenérů či úseku vzdělávání trénerů, ale také konkrétní exekutní vedení fotbalových svazů (asociací) a fotbalových klubů.
Jde o známé motto: čím lepší trenéři, tím lepší fotbal. Ovšem pozor, o kvalitě a férovosti fotbalového hnutí se nerozhoduje jenom na hřišti. Nové a lepší přístupy jsou nutné i v přístupech vůči mediím, státním institucím a veřejnosti vůbec.
Únia futbalových trénerov Slovenska 